Významné snížení nákladů na energie a redukce uhlíkové stopy v lakovnách

Milan Kalivoda
Významné snížení nákladů na energie a redukce uhlíkové stopy v lakovnách - Náhledový obrázek
Článků začínajících slovy „snížení nákladů nebo redukce CO2“ najdeme v současných médiích nespočet. Vzpomínám si na průmyslové fabriky před pár lety, které ani netušily, jaké jsou vlastně reálné náklady na energie a nikdo nevěděl, jak by se CO2 dalo vůbec redukovat.
Dnes je vše jinak a díky celosvětovému vývoji v oblasti energií jsou tyto otázky na denním programu. Pokud se soustředím na oblast povrchových úprav a lakoven především, jsou zde možnosti opravdu kolosální.

Zaměřím se na modelovou situaci klasické průběžné práškové lakovny s běžným celkovým instalovaným výkonem okolo 1 MW a lakovanou plochou okolo 1–2 mil. m2/rok (obr. 1). Ve většině případů jsou nejzásadnější spotřeby energie pro předúpravy, sušení a vypalování práškové barvy obvykle zemní plyn nebo elektřina.

Obr. 1
Obr. 1

Technologicky je nutné nejdříve provést chemickou předúpravu materiálu, a to za pomoci ohřevu na teploty mezi 50–60 °C. Tzn. potřebujeme plynový hořák, sestavu kotlů nebo alternativu, např. elektřinu. Výkon? Stovky kW, dejme tomu 200 kW kotel.

Dalším krokem je sušení, tedy u komerční lakovny nejméně 100 °C, ale není výjimkou ani teplota 150°C a více. Výkon? Stovky kW, opět 200 kW plynový hořák.

Následně po aplikaci prášku potřebujeme vypalovací pec s teplotou mezi 160–220 °C. A zase další výkon na ohřev materiálu, dejme tomu 400 kW.

K tomu připočítáme elektrickou energii 100 až 200 kW a máme 1 MW energie „pod jednou střechou“ a také nad střechou, protože počet odsávacích potrubí z lakovny není malý (obr. 2). Produkce tepla, zatížení obsluhy, energetické náklady a také produkce CO2 jsou tedy otázky, na které hledáme odpověď.

Obr. 2
Obr. 2

Jedním z možných řešení, které umožňuje snížit náklady na energii a redukovat CO2, je REKUPERACE vzduchu (obr. 3). Odtahová potrubí především z průmyslových pecí (sušicí, vytvrzovací, popř. pece po KTL) disponují docela velkým množstvím vzdušniny, které lze vrátit do technologie ve formě teplé užitkové vody. Samozřejmě je nutné se vypořádat se zanášením a kondenzací na výměníku, zvládnout měření a projekt, správnou integraci do systému lakovny apod.

Obr. 3
Obr. 3

Výsledkem však může být snížení potřebného výkonu pro ohřev technologických van, popř. napojení na ohřev TUV či jiné alternativy vytápění. U naší modelové technologie lze dosáhnout snížení výkonu o 10 % a to už jsou nezanedbatelné úspory. Návratnosti (ROI) do 2-3 let se dá dosáhnout velice snadno. Velký vliv má samozřejmě dostatečný fond pracovní doby a jistě také momentální cena energií, která dosáhla v minulém období snad všech hranic.

Zodpovědný provozovatel lakovny se snaží vždy nejen o přesnou kalkulaci lakované plochy na 1 m2 (výrobek), ale také o ekologickou kalkulaci, tedy uhlíkovou stopu výrobku. V našem modelovém případě můžeme hovořit o redukci CO2 v řádech desítek, spíše 100 tun ročně, a to je jistě významné číslo (obr. 4 a 5).

Obr. 4 a 5
Obr. 4 a 5

Disponujete podobnou technologií? Máte průmyslové pece, ze kterých odsáváte významné množství vzduchu? Nebo si jen chcete být jistí, že máte vše pod kontrolou? Rádi se s vámi podělíme o naše poznatky a zkušenosti například z letošního roku, kdy jsme již snížili produkci CO2 o 1800 tun.




Článek je zařazen v kategoriích

Zveřejněno: 4.10.2023